Krajského kolo VIII. ročníku soutěže v technických dovednostech se zúčastnili 3 žáci ze třídy 7.A.
V hodině pracovních činností chlapci vytvořili výrobek na téma Kola a kolečka do soutěžní kategorie Řemeslná výroba. Výrobek nesl název PODTÁCEK. Každý z nich soutěžil za sebe jako jednotlivec ve své věkové skupině 12 – 16 let.
Slavnostní vyhodnocení proběhlo 19. listopadu 2025 ve Středisku volného času v Ostravě na Ostrčilově ulici, kde byli oceněni za svou práci : Jan Zevel 2. místo a Jan Dupák 3. místo
Chlapci si osobně převzali své diplomy a odměny a zbytek dopoledne propíhaly v rámci vyhodnocení odborné workshopy (gravírování do dřeva a skla, sublimační potisky, tvorba s 3D pery a tvorba ve virtuální realitě), při nichž si mohli kluci vyzkoušet zase něco nového.
Ve středu 19. listopadu 2025 v ranních hodinách zažily děti z naší školy nevšední a kouzelný začátek dne. Žáci 3. A byli pozváni na slavnostní zahájení provozu ostravské vánoční tramvaje, která vyjížděla letos na svou první jízdu z vozovny v Porubě.
Děti tramvaj přivítaly zpěvem, čímž vytvořily slavnostní atmosféru celé události. Přítomni byli také představitelé města a dopravního podniku — generální ředitel Dopravního podniku Ostrava Ing. Daniel Morys, primátor města Ostravy Mgr. Jan Dohnal a starostka městského obvodu Poruba Lucie Baránková Vilamová.
Vánoční tramvaj letos opět okouzluje svým pohádkovým vzhledem – svítící sněhové vločky a jemné dekorace z ní dělají krásný symbol blížících se Vánoc. Po úvodním přivítání měly děti možnost nastoupit a společně s představiteli města absolvovat několik zastávek první oficiální jízdy.
Atmosféra byla nadšená a radostná. Děti si zážitek užily naplno, cestu si zpestřily zpěvem, povídáním i pozorováním okolí z krásně vyzdobené tramvaje. Jsme rádi, že jsme mohli být součástí této slavnostní události a těšíme se na další podobné příležitosti.
Dne 18. listopadu se na naší škole uskutečnila malá společná akce žáků 8. a 9. tříd, kteří se sešli před školou, aby symbolickým zvoněním klíčů uctili 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii. Krátkým proslovem jsme si připomněli, co tento den znamená – že svoboda a možnost říkat otevřeně svůj názor nejsou samozřejmostí. Zvonění klíči bylo jedním z nejvýraznějších symbolů událostí roku 1989, kdy lidé tímto gestem vyjádřili, že chtějí změnu a věří v budoucnost bez strachu.
Naši žáci tak navázali na tradici, která připomíná důležitost občanské odvahy, respektu a úcty ke svobodě.
Každý rok se s našimi druháčky a třeťáčky vydáváme na tradiční soustředění pěveckého sboru na Setinu v Pusté Polomi. Ač už známe každý schůdek, strom i puklinu v podlaze, pokaždé nás čekají nové zážitky.
Čtyřčlenný pedagogický tým statečně držel formu a děti nám to oplácely svou energií a nadšením. Tentokrát téměř žádná slzička a náznak stesku! Hlavním cílem bylo cvičit na vánoční koncert. A že jsme nacvičili! Od ranních rozespalých tónů až po odpolední ladění hlásků – kdy už se děti občas shodly, že by „si jejich hlas zasloužil také odpolední klid“. Nešlo ale jen o zpěv. Hráli jsme hry, chodili do přírody, povídali si a smáli se. Večer děti usínaly u pohádky, ráno začínaly den tancem a písničkami. Našel se samozřejmě čas i na odpočinek a relaxaci.
Soustředění opět dopadlo skvěle. A i když se vracíme do toho „našeho“ známého prostředí už mnoho let, jedno je jisté: s dětmi nás čeká pokaždé nový koncert zážitků. A ten opravdový, na který jsme poctivě trénovali, nás čeká – v úterý 9. 12. 2025 od 17.00 v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Kromě našeho sboru Bambule tam poprvé zazáří také prvňáčci, kteří si rovněž poctivě připravují své písničky. Budeme moc rádi, když přijdete děti podpořit a společně s námi prožijete krásnou předvánoční atmosféru.
I letos jsme se za vydatné organizační podpory našeho Žákovského parlamentu Harmonie připojili k celorepublikové akci Bubnovačka, která upozorňuje na důležitost bezpečného a laskavého dětství. Je součástí Týdne za dětství bez násilí.
Ve středu 19. listopadu jsme společně před školou bubnovali, abychom symbolicky „rozbili ticho“ kolem tématu násilí na dětech. Atmosféra byla radostná, rytmická a plná energie.
Bubnovačka je symbolem podpory dětí, které se samy nemohou ozvat. Společné bubnování připomíná, že nikdo nemusí zůstávat se svým strachem sám a že škola je místem, kde se děti mohou cítit bezpečně a kde je jejich hlas slyšet.
Poděkování patří p. uč. Hanelové, která dětem „předbubnovávala“ a výrazně přispěla k dobré atmosféře události.
Autor fotografie: Tomáš RapiAutor fotografie: Tomáš Rapi
V pátek 7.11.2025 se vítězové školního kola v deskové hře Ubongo zúčastnili celostátního finále pořádaného firmou Albi v Praze. Naši zástupci – Adam Nespěšný, Václav Skořupa, Richard Kubín, Lukáš Hanák si vedli velmi dobře a v konkurenci 16. družstev z celé České republiky obsadili pěkné 9. místo.
Gratulujeme k výbornému výsledku a děkujeme za skvělou reprezentaci školy!
V naší škole jsme 12. listopadu 2025 opět přivítali velice milou a a živou spisovatelku Lenku Rožnovskou, která děti i učitele strhla nejen svým poutavým vyprávěním, ale také atraktivním a bohatým programem.
Prvňáčci si užili besedu Já, štěně. Přímo před očima dětí se odvíjel příběh, do kterého děti vstupovaly a stávaly malými štěňátky, která zprvu nevidí, ale když povyrostou, provádí různé lumpárny svým sourozencům, fence i páníčkům. Na památku si děti vyrobily papírového maňáska.
Paní spisovatelka dokázala u dětí vzbudit zájem nejen o knihy, ale také o práci spisovatele / spisovatelky. Nejvíce se dětem líbilo vyrábění pejsků, zajímavé knihy a příběh o pejskovi, který lovil papuče, ale ulovil punčocháče. Bavilo je hrát si na pejska, který se snaží chytit hračku a plnit úkoly – házely tenisákem do klobouku, hádaly různé věci a nakonec se přetahovaly.
Dne 11.11. 2025 paní spisovatelka Lenka Rožnovská dětem druhých a třetích tříd poutavě vyprávěla o tom, jak vzniká kniha. Děti se dozvěděly, že text píše spisovatel, obrázky kreslí ilustrátor a hotovou knihu vydává nakladatelství. Než se však dostane ke čtenářům, musí se nejprve vytisknout v tiskárně – nejbližší je například v Českém Těšíně. Odtud se pak knihy rozesílají do knihkupectví a knihoven. Paní Rožnovská dětem prozradila, že vznik knihy může trvat různě dlouhou dobu. Například kniha Jirka, Toly a kaktusoví dědci vznikala čtyři roky, zatímco Písnička pro Ježíška jen půl roku.
Spisovatelka také napsala knihu Zachráněné Vánoce, kterou ilustrovala japonská ilustrátorka. Tato kniha vyšla i v japonštině. Děti si všimly, že japonské vydání je o něco větší než to české. Dozvěděly se, že je to proto, že v japonské verzi muselo být přidáno více vysvětlujících vět – japonským dětem bylo totiž třeba objasnit, co jsou to Vánoce, protože je neslaví tak jako my.
Poté paní spisovatelka četla dětem ukázky z knihy Jirka, Toly a kaktusoví dědci a připravila pro ně několik tematických soutěží. Děti si hrály na motýly, kteří sosají nektar, chytaly mouchy do masožravé rostliny a foukaly papírové lodičky. Také se seznámily s postavičkami Vlasáče a Břicháče – dvěma kaktusovými dědky, které vypěstovala Toly, protože studuje přírodovědu.
Paní spisovatelka dokázala děti svým zaujetím a vtipem vtáhnout do děje – pozorně poslouchaly, reagovaly na otázky a s nadšením se zapojovaly do soutěží, které celou besedu příjemně oživily. Svým humorem a výrazovým čtením si děti okamžitě získala. Zaujal nás i samotný zvonečkový konec, kdy si děti postupně předávaly zvoneček s tím, že nesměl zazvonit.
V listopadu se žáci čtvrtých a pátých tříd naší školy zúčastnili velmi zajímavé a citlivé besedy se známou českou spisovatelkou Lenkou Rožnovskou. Tématem setkání byla její kniha Smutno se musí vyšeptat, která se věnuje emocím, zejména smutku, a tomu, jak s ním děti i dospělí mohou pracovat.
Paní spisovatelka získala s touto knihou ocenění Zlatá stuha za nejlepší dětskou knížku. Dětem přiblížila i pojmy jako deprese nebo trolling, se kterými se v jejích knihách setkáváme.
Během besedy Lenka Rožnovská s dětmi mluvila o tom, že smutek je přirozená část života a že není nutné se mu bránit nebo ho skrývat. Naopak – je důležité o svých pocitech mluvit a umět je pojmenovat. Spisovatelka dětem představila hlavní postavu své knihy, která se učí, že smutek se dá „vyšeptat“ – tedy vyjádřit slovy, obrázky nebo jiným tvůrčím způsobem.
Součástí besedy byla také tvůrčí aktivita. Děti se pokoušely vyjádřit své pocity smutku tím, že popsaly tuto emoci na papírová srdíčka. Na druhou stranu pak napsaly, jak se cítí, když mají smutek, a co jim pomáhá, aby se z něj dostaly. Tato aktivita vedla k zajímavému přemýšlení o emocích a ukázala, že každý z nás prožívá smutek jinak.
Zajímavé odpovědi dětí:
„Zemřel mi dědeček, měla jsem omezení vzhledem k sádře na ruce, po smrti babičky maminka brečela, úmrtí pejska, rozbil se mi telefon, když mě podvedl kamarád, bylo mi smutno.”
Jak jsem reagoval? „Byl jsem smutný, nic mě netěšilo, všechno bylo moc nahlas, s nikým jsem se nebavil, často jsem plakala, cítila jsem se divně,….”
„Pomohlo mi objetí, povídání, plyšák, maminka, nejlepší kamarádka.”
Závěr besedy končí větou: Každý smutek má svůj konec.
Beseda byla pro všechny velmi přínosná a podnětná. Děti si odnesly nejen nové poznatky o světě emocí, ale i pocit, že mluvit o smutku je v pořádku a že otevřenost přináší úlevu i porozumění.
jsme žáci z 5. A a ve středu 12. listopadu 2025 jsme jeli do Dolní oblasti Vítkovic. Čekaly nás tam dva super workshopy – programování Ozobotů a výroba krmítek ze dřeva.
Každý z nás programoval svého vlastního Ozobota Evo. Hlavní bylo blokové programování, kdy jsme skládali příkazy jako stavební kostky, aby náš Ozobot jel přesně tam, kam jsme chtěli. Bylo skvělé sledovat, jak se robot podle našich příkazů pohybuje a plní úkoly.
Pak jsme na druhém workshopu měřili, brousili, přitloukali hřebíky a postupně skládali krmítka ze dřeva. Práce byla náročná, ale zároveň nás to moc bavilo, zvlášť když jsme viděli, jak z našich rukou vzniká něco užitečného pro ptáčky v zimě.
Celý den jsme si opravdu moc užili. Naučili jsme se spoustu nového, získali zkušenosti s programováním i prací se dřevem a hlavně nás bavilo pracovat spolu a zkoušet nové věci. Těšíme se, kam pojedeme příště!
