Ve středu 8. října 2025 zavítaly k žákům 5. A naší školy lektorky ze spolku THeatr ludem, který využívá k rozvoji sociálních dovedností metody dramatické výchovy a pomáhá dětem zážitkovou formou lépe pochopit různé životní situace. Drama dílna byla inspirována knihou Blbá Vendula. Děti si díky hraným scénkám mohly vyzkoušet různé situace z příběhu, kde Vendula neměla kamarády a zažívala odmítání od spolužáků.

V dílně se snažily vcítit nejen do Venduliných pocitů, ale také do těch lidí, kteří ji nechtěli přijmout mezi sebe. Hraním rolí žáci hledali možná řešení, jak Vendule pomoci a zlepšit vztahy v třídním kolektivu. Dílna podporovala empatii, porozumění a spolupráci mezi dětmi. Knihu jsme si poté půjčili z knihovny a ještě ji společně přečteme, aby následná debata pomohla dětem lépe porozumět situacím, které příběh přináší.

Mgr. Helena Mihálová

Děti se mě občas ptají, co vlastně dělá ředitel základní školy – a já jim na to rád odpovídám. Ano, ředitel má na starosti spoustu papírů, rozhodování a plánování, ale jednou z nejhezčích částí mé práce (kromě vlastní vyučovací činnosti) je, když mohu jít do výuky a vidět, jak se žáci učí a jak učitelé skvěle pracují. Říká se tomu hospitační činnost – tedy sledování a podpora výuky.

V pátek 3. 10. 2025 jsem navštívil hodinu informatiky v 8. A. Byla opravdu inspirativní – žáci se věnovali počítačové grafice, poznávali různé formáty obrázků a upravovali vlastní návrhy tak, aby je následně mohli vytisknout na 3D tiskárně. Pracovali soustředěně a s velkým zájmem – bylo vidět, že je téma baví a že technologie ve škole má své místo. Někteří žáci s úpravami obrázků trošku bojovali, ale paní učitelka jim byla trpělivě k ruce – obcházela je, podporovala, vysvětlovala a pomáhala jim dojít k výsledku. Všichni tak nakonec zvládli úkoly dané hodiny úspěšně dokončit.

V úterý 7. 10. 2025 jsem měl možnost být zase ve výuce výchovy ke zdraví v 9. A, kde se žáci věnovali genetice. Nejenže vyhledávali informace o dědičnosti a genetických poruchách, ale zároveň sestavovali model DNA. Práce jim šla od ruky a bylo znát, že je učení stále ještě baví. A právě takové hodiny ukazují, že škola může být místem, kde se nejen učí, ale i přemýšlí, tvoří a výuka může být zajímavá a smysluplná – pro žáky i učitele.

Mgr. Miroslav Bučánek

V týdnu od 15. do 19. září 2025 se naše škola zúčastnila celorepublikové výzvy Pěšky do školy, kterou každoročně pořádá spolek Pěšky městem v rámci Evropského týdne mobility. Cílem akce je podpořit děti i rodiče, aby do školy přicházeli pěšky, na kole, koloběžce nebo využili veřejnou dopravu místo cesty autem. Výzva tak vede ke zdravějšímu životnímu stylu, větší samostatnosti dětí a bezpečnějšímu prostředí kolem škol.

Do soutěže se zapojily všechny třídy naší školy a po celý týden sbíraly body za „aktivní cestu“.

Vítěznou třídou se letos stala 5.A, která nasbírala nejvíce bodů za pěší docházku a další šetrné způsoby dopravy. Gratulujeme všem žákům 5.A k zaslouženému vítězství! Děti získaly malé odměny a hlavně dobrý pocit z toho, že udělaly něco pro své zdraví i pro planetu.

Děkujeme všem třídám i učitelům, kteří se do akce zapojili a pomohli nám udělat cestu do školy o něco zdravější a bezpečnější.

Mgr. Petr Frydrych

Dne 24. září 2025 se družstvo našich žáků ve složení Adéla Macečková, Pavel Kruk, Yurii Matovka a Robin Plch zúčastnilo finálového kola vědomostně – branného závodu Wolfram, který pořádá Armáda České republiky ve spolupráci s krajským vojenským velitelstvím Ostrava. Do tohoto finále postoupili z červnového kola, kde skončili na 3. místě. Do finále se probojovalo celkem 27 družstev z celého Moravskoslezského kraje (z ostravských základních škol se účastnily pouze dvě školy).

Závod byl prověrkou fyzické kondice, vědomostí o paradesantním výsadku z druhé světové války a týmové spolupráce. Soutěžilo se v disciplínách překonávání vodního toku lanovým traverzem, stavba Da Vinciho mostu, střelba ze vzduchovky, dráha bojovníka, základy topografie a znalost mapy, zdravotní příprava, vědomostní test, silový přesun armádní techniky. Trasa měřila 2750m – kolem Barnovské přehrady ve vojenském prostoru Libavá. Zároveň byla připravena doplňková cvičení – laserová střelnice, střelba z luku, technika AČR. Každý účastník měl k dispozici teplý čaj, teplý guláš, oplatek, jablko. Naše škola se umístila v tomto kole soutěže na 22. místě.

Žákům děkujeme za reprezentaci školy a blahopřejeme k výkonu.

Mgr. Iveta Krátká

Žáci 5. A naší školy navštívili ve středu 24. září Lesní školu v Bělském lese, kde pro ně byl připraven výukový program s názvem Příběh stromu.

Dopoledne děti pracovaly přímo v jurtě, kde se seznámily s tím, jak důležité místo mají stromy v našem životě a v přírodě. Povídáním i praktickými úkoly objevovaly zajímavosti o lese a jeho obyvatelích. Zajímavou součástí programu byly také aktivity s letokruhy, díky nimž si žáci mohli zkusit číst v řezu kmene jako v knize. Naučili se poznávat, co všechno letokruhy prozradí – nejen stáří stromu, ale i období, kdy měl dostatek vláhy, kdy čelil suchu nebo jiným těžším podmínkám. Řez stromu pak děti použily i jako jakýsi kalendář – společně si na něm ukazovaly roky, kdy se narodili jejich rodiče, sourozenci nebo oni sami, a propojení času se stromem tak pro ně dostalo konkrétní podobu.

Po programu v jurtě se žáci vydali ven – přímo do lesa. Tam mohli na vlastní oči pozorovat to, o čem se uvnitř dozvěděli, a prožili tak lesní dobrodružství všemi smysly.

Program se vydařil a děti si odnesly nejen nové poznatky, ale i zážitek ze společného dne v přírodě.

Mgr. Helena Mihálová

Dne 5. září 2025 ve třídě 5.B proběhl adaptační program vedený lektorem z Poradny primární prevence. Program se nesl v duchu zážitkové pedagogiky. Cílem bylo blíže poznat nově příchozí žáky a pomoci jim takto se začleněním do kolektivu.

Ve třídě, na chodbě i venku děti hrály různé hry, spolupracovaly navzájem při různých úkolech či přemýšlely nad různými tématy. Došlo i na to, že by si všichni přáli, aby se ve třídě vzájemně respektovali, naslouchali si a měli mezi sebou pěkné vztahy. Děti se také pokoušely vcítit do kolektivu a odhadnout, co by se většině mohlo líbit, nebo si ověřily, jak je cenné umět si slušně říci o to, co potřebují. Při někteých hrách musely děti vymyslet spolupracující strategii celé třídy, aby si uvědomily, že je zapotřebí každého jednoho z nich k tomu, aby došli zdárně do cíle. Jindy si formou hry vyzkoušely, jaké to je, když je všichni odmítají a nikdo s nimi nemluví, jak je důležité cítit se v kolektivu přijímán.

Během celého programu se děti mohly lépe poznat, nově příchozí si zapamatovali jména svých spolužáků a snad se všem bude ve třídě líbit a budou do školy chodit rádi.

Mgr. Veronika Opělová (školní psycholog)

Mgr. Simona Bochňáková (třídní učitelka 5.B)